Virový chaos

Média hlavního proudu, často prezentují viry jako nejčastější původce onemocnění u lidí a zvířat. Také často slyšíme a vídáme věty, že jsou velmi nakažlivé a mohou způsobit i smrt.

Jak psali o virech některé knihy, či články v časopisech v minulosti, v době, kdy už také existoval elektronový mikroskop? Níže je několik nalezených sdělení.

Virus obsahující DNA či RNA je drobná částice živé hmoty. Tvoří ji dědičná informace v podobě nukleové kyseliny DNA či RNA s bílkovinným obalem. Viry jsou infekční částice vyvolávající infekční onemocnění živočichů, rostlin ev. ničící bakterie.

Není schopen samostatného množení a dokáže se množit jen v buňce, kterou infikuje a jejíž ústrojí využívá.

Zdroj: Praktický slovník medicíny, 4. vydání, 1995


Některé viry mají význam pro normální metabolismus organismu

K virům rovněž patří původci určitých onemocnění, avšak kromě toho i takové druhy, které mají velký význam pro normální metabolismus organismu a tím pro jeho zdraví.

Viry nemají buněčnou stavbu. Jsou mnohem spíše tvořeny jednotlivými molekulami nebo agregáty molekul. Ty se k sobě mimo živý organismus dokonce vážou v podobě krystalu. Přes tuto svou strukturu se viry mohou rozmnožovat. Mimo buňku však tuto schopnost nemají, zcela v protikladu k bakteriím, které vykazují mimo buňku zřetelnou tendenci k rozmnožování.

Dostanou-li se však viry do nitra buňky, náhle se silně rozmnoží, a to prostřednictvím ,,identické reduplikace“. A substance k reduplikaci dodává buňka. Virus tvoří pouze matrix, která vtiskne novému viru svůj obraz.

Je to jeden z mnoha podivuhodných způsobů, jimiž život tvoří nový život, ve kterém působí vše spojující polarita!

Zdroj: Salvo – zajímavosti z medicíny 11, 1992, str. 27.


Virus jako parazit

Virus je parazit. K přežití potřebuje hostitelskou buňku, do které pronikne, a použije ke svému množení a přinutí ji tvořit další virové částice. Bez přítomnosti vhodného hostitele zaniká. Některé viry dokonce vloží svoji nukleovou kyselinu do naši DNA.

Zdroj: Deník Zdraví, 04, 2021


Viry v klíšťatech

MUDr. Milota Grešíková DrSc. Vedoucí oddělení Virologického ústavu SAV mimo jiné uvedla:

Né všechny klíšťata jsou infikována viry“ a proto né každé kousnutí vyvolává chorobu.

Klíště je jen vektorem

Klíště je jen vektorem – (přenášečem). Virus žije a množí se v jeho slinných žlázách. V roce 1961 vypukla silná epidemie klíšťové encefalitidy v Rožňavě a epidemiologickou analýzou se zjistilo, že nemoc vznikla nejenom jako následek poštípání klíšťaty, ale také i pitím nepasterizovaného mléka.

V každém mléčném výrobku (máslo, smetana, sýr) vyrobeného z tohoto nepasterizovaného mléka nalezli virus. Dokázal způsobit a vyvolat onemocnění.

Reakce napadení virem na lidský organismus není stejná

:: Člověk je infikován a vir pronikne do centrální nervové soustavy. Tam vyvolá onemocnění v plném rozsahu a to se všemi klinickými příznaky.

:: Člověk je napadem virem, který nepronikne do centrální nervové soustavy a vyvolá onemocnění s příznaky podobnými chřipce (teploty, nevolnost, únava, bolest hlavy).

:: Virus je v těle člověka zničen protilátkami, aniž by stačil v těle vyvolat jakékoliv příznaky.

Zdroj: Svět v obrazech, 1984


Viry nejsou patogeny

Viry jsou sekrety. Ty byly živými buňkami vyloučené jako odpadní produkty.

Jsou to částice DNA nebo RNA s bílkovinným obalem, které odstranily samotné buňky. Onemocnět můžete pouze v případě, že je vaše tělo otrávené.

Rudolf Steiner, esoterik, filosof, (1861-1925)


Část z knihy THE POISONED NEEDLE

Websterův slovník označuje virus jako „slizkou nebo jedovatou tekutinu“. Hnis je slizká jedovatá tekutina a tvoří se tam, kde dochází k zánětu a rozpadu tkáně. Tento rozpad životních buněk není důsledkem invaze zárodků nebo virů, ale narušením chemické rovnováhy organismu. Ta udržuje strukturu ve stavu normálního fungování buněk a organismu.

Pokud jedy z takových věcí, jako jsou vakcíny, léky, narkotika, kontaminované a devitalizované potraviny, atd., způsobují degeneraci buněk a onemocnění, je stav obvykle označen podle místa největšího rozkladu.

Například při zánětu ledvin se to nazývá Brightova nemoc. Pokud je to v kloubech, je to artritida, v žaludku jsou to vředy, v plících tomu říkáme tuberkulóza, ve slinivce břišní je to cukrovka. Při zánětu mozku a míchy postihujícím nervy a svaly, se to nazývá POLIO.

:: Nikdy vědci neprokázáli, že by „virus“ dětské obrny mohl způsobit tuto nemoc u člověka

:: Dětskou obrnu může způsobovat otrava kyanidem

Zdroj: Časopis Prevention, 06 – 1950, THE POISONED NEEDLE, 1957

Něco tady nehraje

Podle praktického slovníku medicíny, se jedná tedy o částice molekul DNA či RNA, která se množí v buňce. Pokud se dostanou molekuly do jádra buňky, mohou natrvalo změnit DNA.

Mnoho lidí v současné moderní době, používá spousty chemických prostředků, ať již v domácnosti, ve stavebnictví, v průmyslu. Některé z nich mají ve svých technických listech napsáno, že u těchto výrobků, byly prokázány nebezpečné účinky na organismus. Nejčastěji se jedná o karcinogenní a mutagenní účinky. To znamená, že uvedené chemické látky, mohou v lidském organismu, způsobit to samé co tzv. viry, a přitom žádné molekuly DNA a RNA tyto chemické produkty nemají. Přesto tedy, se daná chemická látka, může dostat do jádra buňky a poškodit ji a také natrvalo ji změnit.

Už samotná skutečnost, že v minulosti vyšlo několik publikací či knih, v nichž žádné viry jako původce onemocnění nenajdeme, ukazuje na skutečnost, že viry a s nim spjaté očkování, jsou jen dokonalý farmaceutický nástroj.

Naštěstí se i v ČR najdou lékaři, nebo biochemici, kteří hovoří o virech jinak, než propaganda v mainstreamu.

https://www.vitsyrovy.cz/2021/12/17/jak-je-to-s-nakazami/


Publikováno v Blogové články a štítku , .