Aktuální údaje o nežádoucích účincích očkování proti onemocnění covid-19 zveřejnil koncem minulého týdne Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). K 4. dubnu 2022, bylo v ČR hlášeno 12 161 podezření na negativní účinky po vakcínách. Celkový počet úmrtí podezřelých z nežádoucího účinku vakcín proti onemocnění covid-19 byl 174 (1). Hlášeno je přitom jen přibližně 5 % z celkového počtu veškerých nežádoucích účinků, neboť podhlášenost nežádoucích účinků se celosvětově pohybuje kolem 95 % (2). To pak vyvolává zcela zkreslený obraz o poměru přínosů a rizik očkování, a tedy poskytuje chybný základ pro odborné a politické rozhodování. Přitom všichni zdravotničtí pracovníci mají zákonem danou povinnost hlásit na SÚKL svá podezření na závažné či neočekávané nežádoucí účinky očkování (3).
Podezření na zdravotní problémy vzniklé po očkování jsou hlášena u desítek procent lidí, závažné pak u jednotek procent.
Stát ignoruje příslušný zákon
Stát sleduje výskyt nežádoucích účinků jen na papíře, ignoruje příslušný zákon. Případy, které nenahlásí lékař, postižený, či jeho blízcí, jako by pro stát neexistovaly. Takové skutečnosti se neobjeví v žádné statistice, žádném odborném posouzení vakcín a tedy v žádném politickém rozhodnutí. Přestože dle oficiální americké databáze VAERS a dalších zdrojů je výskyt nežádoucích účinků oproti jiným vakcínám mnohonásobně vyšší, následky na zdraví vážnější a podezření na úmrtí častější, oficiální místa to ignorují. Přitom jde zjevně pouze o špičku ledovce.
Kvůli přehlížení a podceňování nežádoucích účinků očkování proti nemoci covid-19 ze strany lékařů, politiků, médií i veřejnosti a ignorování povinnosti hlásit je tak do evidence SÚKL nedostanou ani tak varující případy, jako je zánět srdečního svalu (myokarditida) s projevy srdečního selhání sedmnáctiletého chlapce, zcela zdravého sportovce, který byl navzdory pochybnostem svým i rodiny nakonec očkován pouze z nátlakových politických důvodů (4). Tento příběh je spolu s dalšími mnoha osobními výpověďmi pacientů i lékařů popsán na stránkách http://iniciativa21.cz/pribehy/.
SÚKL nedávno výrazně zjednodušil způsob hlášení nežádoucích účinků lékařům, farmaceutům a jiným zdravotnickým pracovníkům i pacientům a osobám zastupujícím pacienty – tedy laikům, kteří si nemusejí být jisti, že reakce byla způsobena vakcínou (5).
Očkování proti covid-19 je zatíženo nebývalým množstvím podezření na nežádoucí účinky, včetně podezření na úmrtí.
Nevídaný nárůst nežádoucích účinků je hlášen z mnoha databází zřízených k tomuto účelu, např. z evropského systému EudraVigilance, amerického VAERS (Vaccine adverse events reporting system), systému WHO VigiAccess či britského systému Yellow Card (6). Hlavním důvodem je fakt, že nejčastěji používané vakcíny nemají dokončený klinický výzkum. Kvůli krátkodobému podání těchto zcela novátorských genetických vakcín, nemůže být ještě nic známo o možných dlouhodobých nežádoucích účincích (7).
Od zahájení očkování proti covid-19 byla nejen popsána, ale i prokázána řada závažných nežádoucích účinků, jako je perikarditida (zánět osrdečníku), myokarditida (zánět srdečního svalu) – obojí ve zvýšené míře u mladých mužů (8), riziko mozkových příhod, tromboembolických příhod, četných neurologických obtíží, kloubních a kožních postižení včetně pásového oparu, poruch srážlivosti krve, poruch menstruace a psychických poruch. Americký vládní systém VAERS hlásí prudký nárůst podezření na úmrtí ve spojení s vakcinací v letech 2020-2022. K 1. 4. 2022 jde o 26 693 případů, mezi nimi osm úmrtí dětí ve věku 5-11 let, 248 úmrtí mladých ve věkové kategorii 12-25 let, šest úmrtí dětí ve věku 5-11 let (9).
Argumentem pro tak vysoký údaj může být velký počet vyočkovaných covidových vakcín oproti vakcínám jiným. Databáze WHO VigiAccess, která zkoumá kumulativní hlášení nežádoucích účinků, ovšem kopíruje stejný trend. V letech 2020 – 2022 je hlášeno 3 525 837 nežádoucích událostí (k 31. 3. 2022) u vakcíny proti covid-19. Přitom počet nežádoucích reakcí u polio vakcíny proti dětské obrně je za 53 let (hlášeno od roku 1968) jen 123 642 (tj. 3,5 % případů oproti covid vakcíně), u vakcíny proti chřipce za 53 let 283 021 (8 %), u ivermectinu 6 190 případů za 30 let od r. 1992 (0,8 %).
Na problémy primárních dat a studií vakcín proti covid-19 opakovaně upozorňuje prestižní British Medical Journal (BMJ). Například 2. 11. 2021 popsal pochybení během III. fáze klinického testování vakcíny (10). V loňském listopadovém editorialu BMJ se uvádí, že nedostatek dobrého výzkumu je tragédií pandemie (11). Další editorial šéfredaktorů z 22. 11. 2021 konstatuje, že data by měla být plně a okamžitě k dispozici k veřejné kontrole (12).
Dosud tomu tak nebylo a americký regulátor FDA (Food and Drug Agency) brzdil jejich rychlé uvolnění. Až soudní rozhodnutí z letošního ledna zavazuje FDA měsíčně poskytnout 55 000 stran poskytnutých firmou Pfizer k posouzení (13). (Původně FDA navrhovala 500 stran měsíčně, což by trvalo desítky let, 14.) Šéfredaktoři BMJ uvádějí, že „Big pharma“ je nejméně důvěryhodným průmyslovým odvětvím. Nejméně tři z mnoha společností vyrábějících vakcíny proti covid-19 mají za sebou trestní a občanskoprávní spory, které je stojí miliardy dolarů. Covid přinesl mnoho nových farmaceutických miliardářů a výrobci vakcín vykázali desítky miliard příjmů (15).
Mezi agenturou FDA už zveřejněnými dokumenty je i kumulativní analýza hlášení nežádoucích účinků. Vyplývá z ní, že za méně než tři měsíce od schválení vakcíny Pfizer k používání v prosinci 2020 existovalo už 42 086 hlášení včetně 1 223 úmrtí (16). Tato informace byla v klíčové době povolování vakcíny a rozběhu celosvětového očkování utajena a neměla vliv na politická rozhodnutí.
Izrael, jehož obyvatelstvo patří k nejvíce proočkovaným na světě, zveřejnil v březnu oficiální vládní zprávu o vedlejších účincích po třetí dávce vakcíny (17). Vyplývá z ní, že zdravotní problémy vzniklé během hodin až týdnů se objevují u desítek procent lidí, závažné problémy u jednotek procent. Studie uvádí varující údaje: alergické reakce vznikají u 3,9 % lidí, obtíže s dýcháním mělo 1,5 % lidí, otoky obličeje nebo krku 0,6 % lidí. Plných 4,5 % respondentů hlásilo neurologické negativní účinky (0,5 % obrnu lícního nervu, 0,5 % problémy se zrakem, 0,4 % výrazné zhoršení paměti, 0,4 % výrazné zhoršení sluchu). To odpovídá u každého z těchto závažných vedlejších účinků stovkám až několika tisícům lidí na 100 000 očkovaných. U 9,6 % žen v reprodukčním věku se objevila určitá forma nepravidelnosti cyklu, u poloviny potíže přetrvávaly i po 2-3 měsících a třetina musela vyhledat lékaře. Hospitalizováno kvůli nežádoucím účinkům bylo 0,3 % lidí.
Izraelská vládní zpráva také vypovídá o výrazném zhoršení chronických problémů pacientů po očkování třetí dávkou. Ohlásila je přibližně čtvrtina pacientů s autoimunitními chorobami (artritida, lupénka, roztroušená skleróza a další) a s úzkostnými psychickými poruchami. K zhoršení zdravotního stavu došlo u 9 % pacientů s diabetem a u 6-7 % pacientů s chronickými respiračními onemocněními a srdečními problémy.
Lidé, kteří trpí následky očkování, prožívají dvojí zátěž. Jedna vyplývá přímo z fyzického postižení, druhá souvisí s jeho psychologickým dopadem. Na rozdíl od „běžných“ onemocnění či postižení, kdy je postižený brán jako „oběť“, která si zaslouží péči, má poškození po očkování psychologická specifika. Je často spjato s velkou nedůvěrou zdravotníků, kteří postiženým nevěří, souvislost s očkováním je vyvracena jako nemožná.
Někdy jsou postižení označeni za hypochondry. Na druhou stranu si mnoho lidí trpících následky po očkování své rozhodnutí se nechat očkovat vyčítá nebo se zlobí na systém, který je na možná rizika nepřipravil a dokonce jim očkování proti covidu prezentoval jako nejlepší a morálně odpovědné řešení. Tito lidé se nyní cítí zrazeni a ztraceni.
Navzdory uvedeným skutečnostem stát umlčuje odpůrce své covidové politiky a plánuje masivní propagační kampaň pro posilovací dávku očkování. Na skladech má ČR nyní asi pět milionů již nakoupených vakcín (18), ovšem vyrobených proti původní wuhanské variantě viru. Ty jsou již minimálně účinné proti dalším mutacím, jak se ukázalo u varianty omicron. Navzdory hrozivému státnímu dluhu, který se dál propadá výdaji spojenými s válkou na Ukrajině, plánuje vláda letos utratit za vakcíny 75 miliard korun (19).
Ministr zdravotnictví V. Válek bez ohledu na výše uvedená fakta i aktuální realitu covidu říká: „Teď je čas dát si třetí dávku, to stále platí. Ale rozhodně bude muset před podzimem nastat přeočkování. Zatím není konsenzus EU ohledně toho, jakých skupin či od jakého věku. Ale stále platí, že covid zůstává smrtelným onemocněním především pro seniory starší 60 let.“ V rozporu s jasným medicínským faktem, že imunita získaná proděláním nemoci je mnohem silnější a trvalejší, dál tvrdí: „Jediná věc, která s téměř 90% pravděpodobností zabrání tomu, abych na covid umřel, je očkování, které ve mně vybudí dostatečně vysokou hladinu protilátek. Ta trvá několik měsíců, a proto očkování musí předcházet vlnám a být pravidelné (20). Ministr Válek také společně s dalšími evropskými kolegy prosazuje jednotnou očkovací strategií (21).
Vzhledem k závažnosti a zároveň všeobecnému zastírání negativních dopadů očkování zveřejňuje Iniciativa 21 na svých webových stránkách osobní příběhy lidí, kteří očkováním utrpěli. Tyto příběhy vypovídají o jejich přetrvávajících vážných zdravotních následcích, o traumatech vzniklých ztrátou dosavadního způsobu života, o zdravých sportovcích, které poprvé za život sklátila až vakcína, nebo o dosud zcela vitálních seniorech, kteří vakcíně podlehli. Příběhy také svědčí o dalekosáhlé neinformovanosti lidí, či hlubokém podceňování problému. A co nejhůř, ukazují na vytrvalou ignoranci ze strany zdravotníků, kteří většinově očkování bez rozmyslu prosazují, dokonce i u lidí, u nichž bylo riziko evidentní a negativní účinky velmi pravděpodobné. Příběhy vyprávějí jak pacienti sami, tak lékaři: http://iniciativa21.cz/pribehy
Existují i další aktivity směřované k veřejné informovanosti či k pomoci postiženým lidem (22) a také řada zahraničních zdrojů, které shromažďují lidské příběhy (23)
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog, řekl:
„Chtěl bych apelovat na všechny zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakékoliv podezření na nežádoucí účinek, který se objeví po aplikaci vakcíny. Vakcíny proti covid-19 jsou nové a jejich vliv není v plné míře znám. Jedině hlášením všech podezření se vytvoří dostatečně robustní databáze nežádoucích účinků, jež ukáže, nakolik jsou vakcíny proti covid-19 bezpečné jako klasicky připravované vakcíny a nakolik a jak se tomu vymykají. Státní ústav pro kontrolu léčiv vytvořil na webu aktualizovaný přístup (https://nezadouciucinky.sukl.cz/), kde je možné hlášení jednoduše provést. Podezření na nežádoucí účinky může hlásit lékař, farmaceut či jakýkoliv jiný zdravotnický pracovník i pacient nebo osoba zastupující pacienta.“
„Hlásit je třeba jakéhokoliv podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek. Závažné mají za následek smrt, ohrozí život pacienta, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, mají za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností nebo se projeví jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků. Neočekávané jsou takové, jejichž povaha, závažnost jsou v rozporu s informacemi uvedenými v údajích o přípravku. Obecně platí: „Pokud se objeví po očkování jakákoliv změna zdravotního stavu, ať už přechodná nebo trvalá a nelze ji vysvětlit jakkoliv jinak, měla by být označena jako podezření na nežádoucí účinek.“
MUDr. Jana Gandalovičová, kardiolog, řekla:
“Všechny databáze sledování nežádoucích účinků genetických vakcín konzistentně ukazují stejný trend. Jde o nebývalý nárůst hlášení velmi různorodých obtíží včetně závažných klinických stavů ohrožující život a podezření na úmrtí mnohdy u dosud zcela zdravých lidí. Velmi častým protiargumentem horlivých zastánců očkování je poukazování na vysoký počet podaných vakcín. I tento argument padá, protože databáze WHO sleduje počet nežádoucích účinků kumulativně, tj. i za mnoho desítek let, a i tady se jasně ukazuje, že jsme svědky bezprecendentního jevu. A to za situace, kdy zcela chybí vědecká diskuse, kdy studie proběhly zcela nestandardním způsobem, kdy světové regulační úřady zatajují a přepisují data, veskrze se brání jejich uveřejnění k nezávislému posouzení a mění definice, co je ještě očkování. O možných dlouhodobých nežádoucích účincích z podstaty krátkého používání genetických vakcín není známo nic.“
„K narovnání stavu jako lékaři přispějme konáním zákonné povinnosti a hlášením problémů našich pacientů, kterým po vakcinaci čelí. Mnozí z nich se propadají systémem, těžko dosahují na adekvátní pomoc včetně další kontraindikace k očkování či možné odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví dosud žádné nikomu nepřiznalo.”
Mgr. Kamila Hronová, psycholožka, řekla:
„Ve své psychologické praxi se v poslední době setkávám s příběhy lidí, kteří trpí následky po očkování. Ač klienti chápou, že nejsem lékař a nemohu jim pomoci z medicínského hlediska, mají potřebu ventilovat svoji frustraci a bezmoc, kterou prožívají, když se snaží najít pomoc pro své problémy ve zdravotnictví. V některých případech byli odbyti s tím, že to není možné, jindy lékař snad i uznal, že problémy mohou mít spojitost s prodělaným očkováním, ale v zásadě žádnou léčbu nenabízí. Někteří klienti se mě dotazují, jestli nevím o nějaké terapii, která by jim pomohla, nebo neznám dobrého alternativního lékaře či léčitele. V pomoc oficiální medicíny již zjevně nedoufají.
„Vnímám velkou krizi medicíny – namísto podpory a vracení zdraví se medicína stává baštou korupce, lži a manipulace. Dochází k porušování základních medicínských principů. Kolik z nemocných lidí ještě věří, že zdravotnictví je místem, na které se mohou s důvěrou obrátit a kde najdou pomoc s problémy, které předtím způsobila injekce zcela nekriticky přijaté a poté s čím dál větší urputností prosazované vakcíny?“
MUDr. Hana Štefaničová, kardiolog, řekla:
„Vakcíny proti onemocnění covid-19 byly uvedeny na trh v situaci, kdy nebyly plně dokončeny klinické testy. Ve studiích, na jejichž základě byly vakcíny schváleny, jsou závažné nedostatky a byly vynechány klíčové fáze výzkumu. Nežádoucí účinky genetických vakcín byly zamlčeny i ve fázi klinických studií. Přestože nedochází
k aktivnímu hlášení nežádoucích účinků a pasivní hlášení je nedostatečné a komplikované, velké databáze hlásí výrazný nárůst převážně kardiologických a neurologických komplikací a nárůst úmrtí. Navzdory tomu jsme svědky nátlaku na plošnou vakcinaci a revakcinaci u celé populace včetně dětí a mladých lidí – zcela nerizikové populace, navíc často s jednoznačně prodělaným onemocněním covid-19.“
„Pracuji s lidmi vysoce motivovými k zodpovědnosti za zdraví. Žijí aktivně, sportují, nemají nadváhu, zdravě se stravují a pečují o svou imunitu. Nezatěžují zdravotní systém, přispívají ekonomicky společnosti a inspirují svým příkladem okolí a děti. Většina z nich se naočkovala kvůli kolektivní zodpovědnosti (která se ukázala jako zcela lichá), častěji z důvodu diskriminace neočkovaných. Řada těch, kteří nátlaku na vakcinaci podlehli, měla poté nejrůznější obtíže, od horeček po přerušení sportovního tréninku či závodní sezóny pro pokles výkonnosti až po podezření na záněty srdečního svalu.“
„Přestává platit zásada „primum non nocere“ a namísto pečlivé monitorace a vědeckého výzkumu pokračuje nátlak na opakovanou vakcinaci celé populace bez individualizovaného přístupu k jednotlivým pacientům, jejich přidruženým onemocněním, imunitnímu statusu a případnými rizikům vakcinace. To je naprosto absurdní a bezprecedentní situace, která nemá v medicíně obdoby.“
MUDr. et Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař, pneumolog, řekl:
“Lékaři nežádoucí účinky očkování hlásí minimálně – specialisté to možná považují za úkol praktika a naopak. Představuje to administrativu navíc, nemají čas a neví, že SÚKL hlášení velmi zjednodušil. Pacienti a rodinní příslušníci netuší, že mohou nežádoucí účinky hlásit sami. Také se nezdůrazňuje, že není třeba prokazovat příčinnou souvislost, že se hlásí podezření.”
“Pro mou praxi praktického lékaře vyplývá stále tentýž závěr: Primum non nocere, v první řadě neškodit. U každého medicínského zákroku a také u tohoto očkování je potřeba individuálně a pečlivě zvažovat poměr přínosu a rizika a závěry průběžně korigovat podle nových poznatků a pozorování. Individuální přístup ke konkrétnímu pacientovi je základem praktického lékařství a není možné se ho vzdávat ani kvůli covidu.”
MUDr. Emil Berta, Ph.D., anesteziolog a intenzivista, primář jednotky intenzivní péče, řekl:
“Lékaři nejsou nijak motivováni nežádoucí účinky hlásit. Jde sice o zákonnou povinnost, ale ta reálně není nijak vymáhána. Naopak, takové hlášení je pro často administrativou přetíženého lékaře jen další zátěží, která má logicky nižší prioritu než péče o pacienta a vedení zdravotnické dokumentace.”
RNDr. Jan Piňos, mluvčí Iniciativy 21
MUDr. Jana Gandalovičová, kardiolog
Bc. Petra Quirke
Zdroj: Pražský magazín, 2022
