Po nukleární noci by nepřišel den
Rozhovor s akademikem Jevgenijem Ivanovičem Čazovem
V říjnu se v Československu konaly už podvanácté Československo-sovětské lékařské dny, tentokrát na zvlášť závažné a aktuální téma „Lékaři proti jaderné válce“. Členem sovětské delegace byl také akademik Jevgenij Ivanovič Čazov, náměstek ministra zdravotnictví SSSR a předseda sovětského výboru Lékaři za odvrácení jaderné války. Soudruhu akademiku, dlouhou dobu se zabýváte studiem možných důsledků jaderné války na lidstvo. Jak by podle vás vypadal svět po nukleární katastrofě?
Ukazuje se, že následky by byly mnohem závažnější, než dosud naznačovaly modelové studie. Současný jaderný arzenál by stačil zahubit dvě stě miliard lidí. Použití jaderných zbraní by vedlo k tzv. nukleární noci – sluneční záření dopadající na Zemi by se snížilo až na jedno procento současného stavu. Tím by došlo k masovému úhynu rostlinstva, zvířat i lidí. Pak by nastala tzv. nukleární zima – ochlazení zemského povrchu asi o třicet stupňů.
Po výbuchu bomby o síle 100 megatun by na Zemi přetrvával mráz minus deset až minus padesát stupňů tři měsíce a při použití bomby o síle 10 000 megatun dokonce až jeden rok. Pak by následovaly poruchy ozonosféry a prudké zvýšení úrovně ultrafialového záření.
Mohl by být nějaký stát důsledků nukleární války ušetřen?
Ne, protože proudění způsobené náhlými změnami teploty by ovlivnilo klimatické podmínky i v těch zemích, které by se přímo válečného konfliktu nezúčastnily. Mohl by po nukleární válce ještě na Zemi existovat člověk?
Taková válka by neměla vítězů ani poražených, protože by z planety postupně vymizel Homo sapiens.
Zdroj: Svět v obrazech, č. 48, 23. 11. – 29. 11. 1984
