Ze setkání československých novinářů s Danielem Ortegou
Nebudeme diskutovat o naší suverenitě
Koncem června roku 1984 navštívil ČSSR člen národního vedení Sandinovské fronty národního osvobození, koordinátor řídící rady vlády národní obnovy Nikaraguy, Daniel Ortega. Během svého pobytu v Praze se nejvyšší nikaragujský představitel setkal s československými novináři a odpověděl na jejich otázky.
Jaká je situace na severní a jižní nikaragujské hranici?
V současné době bylo zlikvidováno několik táborů kontrarevolucionářů, kteří měli své zázemí na kostarickém území. Tyto jednotky byly prakticky rozprášeny, utrpěly ztráty asi 150 mužů. Také na severu pokračovaly boje proti kontrarevolučním silám. Při posledních operacích bylo vyřazeno z boje asi 120 žoldnéřů, podařilo se nám dokonce obsadit jejich hlavní štáb.
Je ovšem třeba říci, že žoldnéřské bandy i nadále neustávají ve vraždění civilního obyvatelstva, že i nadále ničí školy, zdravotnická zařízení, útočí na zemědělská družstva, na komunikace. I nadále usilují všemi silami rozvrátit nikaragujskou ekonomiku.
Jaký je současný stav styků mezi Nikaraguou a Spojenými státy?
Nedávno se uskutečnily rozhovory mezi Nikaraguou a USA. Očekáváme, že se zanedlouho budou konat další. My jsme byli vždy pro jednání, kdykoli byli Američané ochotni s námi jednat, umožnili jsme jim to. Nikaragua přijímá americké představitele, naposledy amerického ministra zahraničních věcí Schultze, protože má opravdový zájem na politickém řešení situace.
Na druhé straně je známo, že USA odmítly udělit vstupní víza Nikaragujským zástupcům a že Američané chtějí pokračovat ve své agresi proti Nikaragui. Proto se domníváme, že americké pokusy o kontakt – například návštěva pana Schultze v Managui – jsou ze strany USA především propagandistickým tahem, který souvisí s blížícími se volbami. Pokud američtí představitelé neprokáží svými činy opak, těžko nabudeme přesvědčení, že je jejich snaha upřímná.
Mezi body, které Spojené státy navrhují do programu jednání, jsou například naše vztahy se socialistickými zeměmi. My se domníváme, že toto stanovisko USA je naprosto nezodpovědné. Vždyť by to znamenalo diskutovat o suverenitě Nikaraguy. Mimo jiné také proto jsem navštívil socialistické země, s nimiž máme podle mého názoru příkladné, bratrské vztahy. Myslím, že jedním z hlavních závěrů plynoucích z naší návštěvy v ČSSR a v dalších státech socialistického tábora je proto potvrzení naší snahy i nadále pokračovat v této spolupráci.
Jak hodnotíte úsilí státu tzv. Contadory o mírové řešení situace ve Střední americe?
Podporovali jsme úsilí skupiny Contadora od samého jejího vzniku, ba co víc, Nikaragua byla de facto jejím iniciátorem. Byli jsme svědky řady pozitivních návrhů Contadory, které ovšem narážejí na hlavní překážku, kterou je agresivní politika USA ve Střední Americe.
Jakou roli hraje v současné fázi nikargujské revoluce církev?
Největší procento obyvatel je v naší zemi katolického vyznání. Většina z nich naši revoluci podporuje, nevidí žádný rozpor mezi revolucí a křesťanstvím. Na druhé straně je tu ovšem menšina, převážně složená z vysokých duchovních, jejíž pozice je vyloženě proimperialistická. Neustále šíří pomlouvačné kampaně proti revoluci, na rozdíl od katolických duchovních v USA, kteří odsuzují agresivní politiku USA ve Střední Americe, naše vysoká církevní hierarchie o této politice vůbec nehovoří.
Nebere vůbec na vědomí ztráty na lidských životech, které Nikaraguu tato agresivní politika stojí, společně s imperialismem strojí plány proti naší vládě. Je třeba ovšem říci, že nás tato skutečnost nepřekvapuje, není to nic nového. Například už v době zakladatele somozovské dynastie, biskupové otevřeně podporovali diktaturu. A když byl diktátor Somoza zabit nikaragujským vlastencem, vysocí duchovní jej pohřbili s poctami, které přísluší nejvyšším představitelům církve.
Pokus o atentát
Nedávno došlo k pokusu o atentát na jednoho z představitelů kontrarevoluční opozice Edena Pastoru. Vaše vláda kategoricky odmítla spekulace, které se vynořily v západním tisku, že by snad Nikaragua měla s touto události něco společného. Existují nějaké indicie, které by ukazovaly na skutečné pachatele?
Pastora se stává obětí své vlastní politiky. Doslova se zapletl do svých tvrzení. V současné době má dokonce CIA, které Pastora prokázal nemalé služby, zájem na jeho zlikvidováni. Problém je v podstatě v tom, že Pastora chce být jediným služebníkem CIA v agresi proti Nikaragui. Američané přitom chtějí minimálně dva – jednak Pastoru a jednak somozovce.
Jaká je současná hospodářská situace Nikaraguy?
Ekonomická situace je kritická, je kritičtější než u zbývajících zemí Střední Ameriky. Tento neradostný stav se ještě prohlubuje nepřátelskou činností USA. Souvisí i s neblahým dědictvím po somozovské diktatuře. Američané také vyvíjejí nátlak na jiné vlády, mezinárodní instituce a banky, aby nám neposkytovaly půjčky.
V řadě mezinárodních organizací mají právo veta, kterým mohou znemožnit pomoc naší zemi. Naši ekonomiku nezměrně zatěžují výdaje na obranu. Během roku 1983 následkem přímé nepřátelské činnosti USA a jejich spojenců vznikly Nikaragui škody 125 miliónů dolarů, naše malá a poměrně slabá ekonomika přitom byla schopna jen s největším úsilím exportovat zboží v hodnotě 450 miliónů dolarů. Přes všechny tyto problémy, přes potíže v zásobováni, přes nucenou orientaci velké části naší ekonomiky na obranu, náš lid s nezměrnou vůli a s obrovským úsilím pracuje pro konečné vítězství naši revoluce.
Zdroj: Svět v obrazech č. 30, 1984
