Rozhovor s bývalým holandským generálem Michielem Hermannem von Meyenfeldtem.
Problémy země nelze řešit vojensky
Každý návrh Varšavské smlouvy je vždy ze strany NATO odmítnut jako příliš obecně fomulovaný. Jaké je vaše stanovisko k této skutečnosti?
Jednak si myslím, že skutečnost je odlišná od toho, jak je interpretována ze strany NATO. A potom se domnívám, že je třeba přijímat i obecnější návrhy. Tyto se při projednávání doplňují a upřesňují. Neodmítat je. Vezměme třeba návrh Varšavské smlouvy – závazek nepoužít atomové zbraně jako první.
NATO návrh odmítá se zdůvodněním, že kdyby návrh přijali, Sověti by získali převahu v konvenčních zbraních a tím celkovou převahu. Co byste k tomu řekl?
Já osobně nevěřím, že by se dalo hovořit o převaze Sovětského svazu v konvenčních zbraních nad Severoatlantickým paktem.
Americká CIA vydala tři bílé knihy o raketovém, a jaderném potenciálu SSSR. Novější vydání vždy dementovalo předchozí. Co myslíte, šlo o podvádění veřejnosti, a nebo jsou zprávy CIA, pravdivé?
Z těchto čísel skutečně nelze v žádném případě vycházet. Nedávno jsem navrhl vytvořit komisi. Měla by nezávislý charakter, a používala by důvěry obou stran. Veřejnosti by předávala pravdivé a nezkreslené údaje.
V komisi by byly zřejmě zastoupeny nezávislé osobností a neutrální státy. Myslíte, že by taková komise mohla mít vyhlídky na úspěch?
Ano myslím si to. Vycházím ze zkušeností našeho výboru generálů z Vídně, kde jsme se snažili poskytnout informace a ovlivnit pozitivním způsobem situaci. Samozřejmě, že takováto komise nemá k dispozici všechna fakta. Jsou tajná, ale důležité je, že komise situaci z dostupných pramenů hodnotí a předkládá svá doporučení jednotlivým stranám. Takto bychom se mohli na úrovní Evropy shodnout, na určitém stanovisku, odpovídajícím rovnováze. Ve Stockholmu jsme svědky, že jednáni dále probíhají.
Zbrojení ve vesmíru
Myslíte si, že další jednáni v politické oblasti je slučitelné z rozhodnutími ve vojenské svéře, například s tím, že USA v současné době přistupují ke zbrojení ve vesmíru?
Musíme udělat vše, aby ve vojenské oblasti došlo ke zmrazení, a aby měl člověk v oblasti politické možnost dále jednat. Pokud by však tato politická jednání nevedla dlouhodobě k žádným účinkům na vojenskou oblast a dále se výrazněji zbrojilo, pak by to bylo samoúčelné.
Pokud jde o vídeňskou konferenci o snížení stavu vojsk a výzbroje ve střední Evropě, mohla by podle Vás skončit úspěchem?
Ve velké míře je to závislé na veřejném mínění. Mám na mysli, především, tu jeho část, která představuje mírové hnutí. Bude důležité, jak se bude vyvíjet a působit na politická a koneckonců vojenská rozhodnutí. Jde o to, aby lidé dovedli vyvinout dostatečný tlak na politiky.
Navrhl jsem, aby se i na bilaterální úrovni, začaly uskutečňovat věci, které na mnohostranné bázi řešit ještě není možné. Musíme hledat cesty, jak získat vzájemnou důvěru a pak na ní stavět. Je třeba i jednostranně dát určité signály, které by mohly vést k opětovnému uvolnění. Obrazně řečeno je Země naš dům a musíme se v něm naučit dohromady žít.
Domníváte se, že rozhodnutí holandského parlamentu o amerických jaderných raketách šlo dostatečně daleko?
Podle mne určite ne. Jsem rozhodně proti rozmístění nových raketových systémů v západní Evropě. Nepotřebujeme je, jsou úplně jiné než sovětské SS 20. Proto jsme měli v Holandsku rozhodnout, že nechceme umístit žádné rakety. Došlo prozatím jen k odkladu. Ale získali jsme jeden rok a půl. Přirozeně, že to může být důležité. Holandské rozhodnutí je impulsem pro odpor proti raketám v celém NATO. V každém případě doufáme, že holandský odklad přijali v zemích Varšavské smlouvy jako signál. Holandský odklad může sehrát důležitou politickou roli.
Příprava akcí skupin bývalých generálů
Jaké akce nyní připravuje skupina bývalých generalů NATO za odbrojení?
Budeme navazovat na jednání ve Vídni a konat další podobné konference. Uvažujeme, že by k setkání mohlo dojít opět na podzim v Řecku. V každém případě budeme tenhle způsob našich kontaktů institucionalizovat. Pracujeme také na dvou knihách. Jedna pojednává o obranných nikoho neohrožujících defenzivních systémech a ukazuje, že zbraně potřebujeme skutečně jen k obranným účelům. Publikujeme také materiály o stockholmské konferenci. Kolik je vás a očekáváte, že k vám přibudou další generálové? Je nás 14 a čekáme dalšího generála z Belgie a ještě dva z jiné země.
Zbrojní programy
V loňském roce předložil prezident USA Reagan nový zbrojní program – tak zvané hvězdné války. Označil ho za čistě obranný systém, přestože má v blízké budoucnosti stát na 100 miliard dolarů. Domníváte se, že jde o obranný projekt tak jak to Reagan líčí?
Nemohu souhlasit s tím, že by šlo o obranný systém. Ruku v ruce s tím, by se musel snižovat jaderný potenciál a počet raketových nosičů. Nebylo by ho potřeba. Ale o takových úmyslech ze strany USA jsem ještě nic neslyšel. Spíše jde o politiku vojenské převahy a politického vydírání SSSR. Až uslyším, že jsou USA ochotny jednostranně zmenšit svůj atomový potenciál, pak budu věřit, že projekt, o kterém jsme hovořili, bude sloužit k obranným účelům.
Jak byste zařadil projekt, hvězdné války, z vojenského hlediska vy – jako odborník?
Jde o výrazný technologický skok ve vojenské oblasti a jsem toho názoru, že ho lze uskutečnit. Ne dnes, nebo zítra, ale za takových 20 let. Zároveň tohoto vývoje velmi lituji, neboť do zbrojení zatahujem i vesmír. Naše problémy na Zemi dnes nelze řešit vojenskými prostředky, a nepůjde to ani z vesmíru nebo ve vesmíru. Hvězdná válka je pokračováním tradičních myšlenek, které zformuloval pruský generál von Clausewitz.
Jde o velmi nepříznivý vývoj, který musí být zastaven.
Zdroj: Svět v obrazech, č. 38, 1984
