Zázrak homeopatie – Dvěstěleté receptury
V roce 1810 vydali knižní dílo s názvem Organon racionálního léčení. V něm se čtenář dočte, že všechny nefalšované skutečnosti ukázaly, že metody homeopatické léčby jsou úspěšné. Vědecké vysvětlení není zase tak zajímavé. Podle Hahnemanna, vznikají nemoci jako následek rozladění životní energie.
Cílem homeopata je odstranit tuto nerovnováhu. Mimo to, jako vedlejší výsledek je, že zanikne sama i tato nemoc. Jestliže životní energie není viditelně materiální, terapeut uplatňuje nemateriální léky – tedy prostředky dematerializované vysokým ředěním.
Podle profesora Otto Prokopa, mluvčího antihomeopatů, úspěchy léčení možno připsat jen spontánnímu samovyléčeni, stejně jako blahodárnému vlivu dlouhého rozhovoru léčitele s nemocným. Kromě toho svou roli zde sehrává patrně také autosugesce pacienta. Jde převážně o věřící osoby, respektive o lidi se zdůrazněnou schopností věřit.
Zdroj: Spirit, 1992
